asambláž, olej, papír na OB desce, 93 × 69 cm
Obraz reprezentuje Jankovičovo tvůrčí hledisko 70. a 80. let 20. století, kdy pracuje s figurou jako s groteskním a často i fragmentarizovaným znakem. V této době u něho ustupuje existenciální tajemno ve prospěch satiry a anekdoty. Rovněž je zde přítomná pro tuto dobu charakteristická výrazná barevnost. Plastické asamblování nemalířského materiálu pak odkazuje na tradici 60. let, ve kterých Jankovič nastupoval na scénu. Dílo lze symbolicky číst jako parafrázi života v socialismu. Člověk a jeho „pravá tvář“ je ukryta za pláštíkem totalitní moci.