Její tvorba gradovala od poetiky těla, smyslnosti a živočišnosti v proměnu, kdy hmotné tělo ustoupilo a zůstalo metafyzické pouto vytvořené proti času a proti konečnosti fyzické, jak je můžeme spatřit v díle Prostoupení (1985). Spiritualitu díla dotváří také spojení techniky kresby a perforování. Adriena Šimotová svou konzistentní a přitom osobitou tvorbou patří k výrazným osobnostem evropského umění.