Pochod tkalců

Käthe Kollwitz / Pochod tkalců

1897

Ke stěžejním pracím patří cyklus Tkalci (1894−1897), který byl inspirován dramatem Gerharda Hauptmanna o neúspěšném povstání slezských tkalců v roce 1842, v němž otevřeně podala utrpení, naději, odvahu a zkázu. V období let 1902−1908 vznikl cyklus Selská válka. Lept s názvem Po bitvě, na němž matka hledá v noci mezi mrtvými svého syna, měl pro její další osud mrazivý nádech — syn Peter padl v říjnu 1914. Na památku syna i všech ostatních padlých vytvořila plastiky Truchlící rodiče, které se staly nadčasovým pojetím válečného pomníku. Mezi léty 1922−1923 reagovala na prožitky z války cykly, které se zabývaly smrtí dobrovolníků a osudy matek i vdov. Po nástupu Adolfa Hitlera k moci byla nucena opustit akademii a její práce byly odstraněny z muzeí a galerií.

KOLLWITZ KÄTHE

(1867–1945) Grafička a sochařka vlastním jménem Käthe Schmidt. Její výchova byla ovlivněna náboženskými názory dědečka a otcovým radikálním socialismem. V roce 1885 se zapsala na uměleckou školu v Berlíně a od roku 1888 studovala v Mnichově. Ve věku sedmnácti let se seznámila se studentem lékařství Karlem Kollwitz, za kterého se v roce 1891 provdala. Po svatbě se přestěhovali do Berlína, do bytu, který byl zničen během bombardování v roce 1943 včetně velké části autorčiných prací. Manželova lékařská praxe v dělnickém prostředí pro ni byla zdrojem inspirace. Kollwitz o ní často hovořila, zaujaly ji typy lidí, jejich život a odvaha rvát se s drsnými podmínkami, ale také jejich podivná krása. Sociální tematika se stala východiskem její tvorby, která zachycuje úděl proletářských žen například v díle Žena s mrtvým dítětem (1903).