akryl, plátno, 150 × 100 cm

zakoupeno 2019 za přispění Ministerstva kultury ČR

Skreplovy malby nemůžeme vnímat jen jako formální experimenty, ale především jako otisky psychologických procesů, v nichž se autor snaží oprošťovat se od racionálních schémat a záměrných či zobrazivých postupů. Procesuální nespoutanost přirozeně generuje obsese vyvěrající z podvědomí a zhmotňující se jako figury s dlouhými vlasy, kočky, psi. Malba je často kontaminovaná jinými materiály jako je například sprej, nebo metamorfuje v trojrozměrné trashové instalace a sochy. Živelná spontaneita, iracionalita a podvědomí zůstávají východiskem i pro tyto plastické předměty. Nekonečné substruktury materiálů sešívané, lepené a nastavované, nejsou komponovány záměrně, jejich vrstvení je opět automatickým procesem. Skreplova pozice na české výtvarné scéně je výjimečná, a to právě díky jeho profesním východiskům. Jako vystudovaný teoretik výtvarného umění se subverzivně věnuje boření jakýchkoliv formálních rámců a při tvorbě nechává spontánně promlouvat hlubší vrstvy vlastní psychiky. Oproštěním se od rozumu, promýšlení, ukotvování ve prospěch bezprostředních tekutých afektů se tak přibližuje vnitřně pravdivému vyjádření sama sebe. 

Obrazy získané v akvizici jsou typickým dokladem Skreplova rukopisu. Nesou obsesivní zvířecí ikonografii a jsou otiskem autorova signifikantního gestického rukopisu, v němž dochází k vrstvení a rozhánění pastózních nánosů barev.