(1861–1939) V letech 1875−1886 studoval u malířů Vasilije Dmitrijeviče Polenovova a Vasilije Grigorjeviče Perova na Moskevské škole malířství, sochařství a architektury, přičemž rok navštěvoval Carskou Petrohradskou akademii věd a umění. Na přelomu 19. a 20. století pobýval v Paříži, kde byl za svou práci oceněn Řádem čestné legie. Po návratu do Ruska se stal profesorem a akademikem. Velkou měrou ovlivnil vývoj ruského jevištního výtvarnictví, dlouhá léta pracoval jako scénograf pro Sergeje Ďagileva a působil i v řadě moskevských a petrohradských divadel. V roce 1923 odjel opět do Paříže, aby uvedl svou velkou výstavu. Ve Francii se následně usadil natrvalo. Malba se pro něj stala doplňkovou uměleckou činností, mnohem více zakázek získával jako jevištní výtvarník. Častý pobyt ve Francii ovlivnil Korovina natolik, že se stal představitelem ruského impresionismu. Byl významným členem krajinářsky zaměřeného Svazu ruských umělců výtvarných, který prezentoval svou tvorbu v roce 1934 i v prostorách ostravského Domu umění.