(1884–1918) Již od mládí nadaný Bohumil Kubišta studoval nejprve na Umělecko–průmyslové škole v Praze a posléze přestoupil na Akademii výtvarných umění v Praze do ateliéru Vlaha Bukovace. Studium však nedokončil. Stal se jedním ze zakladatelů skupiny Osma. Po ostrých sporech některých členů skupiny Kubišta odjel na studijní cesty. Rok 1910 trávil především v Paříži a také Německu, kde se na čas stal členem významné skupiny Die Brücke. Z čistě existenčních důvodů vstoupil roku 1913 do armády. Sloužil na jihu Evropy v istrijské Pule, kde jako dělostřelec bojoval v první světové válce. Po skončení války se vrátil zpět do Prahy, kde po velmi krátké době zemřel na virus španělské chřipky. Kubišta byl ve svém díle tak jako většina jeho současníků ovlivněn řadou umělců. Ať už jej fascinoval El Greco, Paul Cézanne nebo Pablo Piccaso, Kubišta k malbě přistupoval svou vlastní cestou. Své zásadní práce vytvořil na kompozičních principech, které velmi důsledně promýšlel. Hledání dokonalého řádu v malbě podpořil tehdy nebývalou a v podstatě nenapodobitelnou prací s barvou. Záhy po Kubištově smrti se jeho malba stala legendární a inspirovala řadu umělců následujících generací, nejen skupiny Devětsil.