akryl, plátno, perforováno v ústech postav, 80 x 100 cm
Jiří Surůvka ve svých malbách často komentuje principy manipulace, především v rámci nacistické totality. Také se v tomto ohledu v jeho díle setkáme s využitím motivů dětí, dětského světa, například i v digitálním tisku Dvojčata z roku 1997. Podobně i v této malbě pracuje s motivem dětských tváří vzhlížejících kamsi. Pojídání z jednoho talíře symbolicky parafrázuje monolitický schematismus, do něhož společnost v totalitních režimech upadá. Děti – symbolický základ budoucí společnosti jsou syceny jednou dogmatickou polévkou. Gestem proříznutí plátna v místě dětských rtů Surůvka násobí princip nucené radosti, domnělého štěstí dosaženého násilnou a brutální manipulací. V pozadí, nad hlavami dětí, shlíží hypnotizující oči Adolfa Hitlera.