(1954–1998) Konceptuální výtvarník, autodidakt, výrazná osobnost tzv. slezského konceptu. Narodil se v Třinci, kde také vyrůstal a až do roku 1985 žil. Přestože měl technické vzdělání, už od poloviny 70. let 20. století se intenzivně věnoval výtvarné tvorbě. Na počátku 80. let začal systematicky rozvíjet abstrahující kresbu a v letech 1982–1983 dospěl k výraznému posunu, jenž předznamenal jeho pozdější konceptuální směřování. Klíčovou osobností mu byla jeho žena, rovněž konceptuální umělkyně Dáša Lasotová, která jej uvedla do okruhu výrazných třineckých autorů Jana Wojnara a Karla Adamuse. Lasotova tvorba se postupně vyprofilovala kolem témat těla, gesta a doteku jako svébytných nositelů vizuálního obsahu. Propojuje osobní prožitek, procesualitu a fyzický otisk, čímž vytváří jedinečný jazyk založený na bezprostřednosti tělesné zkušenosti. Jeho práce jsou zastoupeny ve sbírkách Museum Kampa, Národní galerie v Praze i v regionálních institucích, zejména v Galerii výtvarného umění v Ostravě. Jeho předčasně uzavřené dílo představuje významné svědectví originálního pojetí tělesnosti a dodnes tvoří důležitou součást slezské konceptuální scény.