Co se dělo v Ostravě během sametové revoluce? Vzpomínání a diskuze Jiřího Geršla, Jana Krále a Ivana Motýla. Moderuje Ladislav Vrchovský. Diskuzi hudebně doprovodí a o své vzpomínky se podělí také kapela Marxova tchyně.
Ladislav Vrchovský
Šokujících deset dnů mezi 17. a 27. listopadem 1989
„Sametovou revoluci nikdo z nás nečekal. V Maďarsku, v Polsku i v Německé demokratické republice se děly věci, ale v komunistickém skanzenu, kterým bylo Československo na konci osmdesátých let minulého století jako by se nás tyto věci netýkaly. Ale týkaly se!
Pracoval jsem v těch dnech na Dole Antonín Zápotocký v Orlové, pracoviště jsem měl sedm set metrů pod zemí, v dílně, o které řekl tehdejší předseda celozávodního výboru KSČ Bohumil Indrák: „To je hnízdo zmijí, tam je třeba vhodit granát!“ Měl od donašečů informace, o čem se s osazenstvem dílny bavíme. O polské Solidaritě, o Několika větách, o Chartě 77 atd.
Těch deset dnů mezi událostmi na Národní třídě 17. listopadu a generální stávkou 27. listopadu jsem prožil v roli zakladatele stávkového výboru OKD. A na tu chuť nepromeškat příležitost a konečně něco změnit dodnes nezapomenu.“
Jan Král
Narodil se v roce 1967 ve Vítkovicích a až na krátké epizody v jiných velkých českých městech žije prakticky celý život v Ostravě. Před listopadem 1989 pracoval v dělnických zaměstnáních, pohyboval se v prostředí undergroundu a nezávislých iniciativ. Byl členem Společnosti přátel USA, Nezávislého mírového sdružení, signatářem Charty 77. Na jaře 1989 trestně stíhán za solidaritu s politickými vězni. Po pádu komunistického režimu se živí jako novinář a fotograf, působil v Moravskoslezském dni, Lidových novinách nebo České televizi. Události z listopadu 1989 dodnes považuje za zázrak. Nikdy si neuměl představit, že by se komunisté tak lehce a bez odporu vzdali moci. Velmi si váží svobody, které je v této zemi právě 30 let.
Ivan Motýl
Studoval v roce 1989 Pedagogickou fakultu v Ostravě (český jazyk-dějepis), na konci února 1989 sepsal petiční dopis v souvislosti s uvězněním Václava Havla a následně byl obviněn z přečinu proti veřejnému pořádku podle takzvaného „pendrekového zákona“ č. 150 z roku 1969. Následně byl vyslýchán StB a zadržen například i 21. srpna 1989. V listopadu 1989 se stal zástupcem šéfa studentského stávkového výboru na Pedagogické fakultě v Ostravě. Před listopadem 1989 byl činný v nezávislých kulturních strukturách v Ostravě (akce Podchod, divadlo Kladka aj.). Po dokončení studií se začal věnovat a stále věnuje publicistice (Český rozhlas Vltava, Týden, Rozrazil, Protimluv aj.), ediční či básnické činnosti (sborník Briketa, básnická sbírka v komiksu Struska aj.). S manželkou Elli se už dvacet let věnují kurátorské činnosti a společně provozují řadu prozatímních galerií (např. Červený kostel, Rubrum a Wurst) bez dotací a grantů, které odmítají.
Jiří Geršl
Nikdy nebyl členem žádné politické strany. Už při základní vojenské službě organizoval apolitické sdružení za účelem „duševního přežití“ vojenské služby (čtení a rozbory knih aj.) Byl vyšetřován kontrarozvědkou. Po návratu do civilu se věnoval hudebním aktivitám – relaxační hudbě a svobodné rockové hudbě. Během revoluce a po ní se věnoval rockové hudbě a amatérskému focení. Vystavoval fotografie po bytech a domech. Pasivně se účastnil bytových divadel. Distribuoval protirežimní materiály, byl aktivní především na pracovišti – bývalém epicentru bolševické moci NKHG. Živí se jako informační technik.
Igor Vašut
Vystudoval hru na lesní roh na ostravské konzervatoři. Během vojenské služby byl členem dechového orchestru. Od roku 1988 vyučuje hru na bicí a klávesy. Byl členem několika kapel – Marxova tchýně, Klamy reklamy, Smetana života, Herro-in, Zpocený voko atd.
Ondřej Trčálek
Vystudoval systémové inženýrství. Byl redaktorem rádia Orion. Dnes pracuje na volné noze, například pro televizi Relax. V roce 1989 založil kapelu Marxova tchýně, kterou charakterizuje jako psychopunk. Blízko měl i k dalším ostravským formacím jako Buřinky II či Klamy reklamy.
Od 17.30 hodin bude následovat komentovaná projekce dokumentu Ostravu probudila něžná revoluce. Přibližně hodinový autentický záznam sametové revoluce v Ostravě o své vzpomínky doplní kameraman Stanislav Vacek.
Od 19.30 hodin Praskání Rosti Petříka