olej, plátno, 95 × 73 cm
zakoupeno 2019 za přispění Ministerstva kultury ČR
Jedná se o autentickou a originální kolekci díla malíře Aloise Zapletala zastoupenou v celé námětové šíři – náboženská tematika, sociální tvorba, zátiší a portrét, která v kompaktním celku zároveň představuje klíčové období autorovy tvorby mezi léty 1920–1940 a pochází z jeho pozůstalosti.
Možnost výběru dalších přímo z ateliéru umělce umožnila vytvořit komplexní kolekci nejdůležitějšího tvůrčího období a získat ucelenou představu o jeho tvorbě.
Zapletalova tvorba se pohybovala v několika tvůrčích intencích. Po první světové válce tvořil v duchu ještě doznívajícího symbolismu, kdy se jednalo především o figurální kompozice s náboženskou tematikou, ke které se vracel i v pozdějším tvůrčím období Goglota (1935) nebo Kristus (1938). Postupně ve své tvorbě integroval tendence tzv. nové věcnosti, zejména v obrazech se sociální tematikou. Ke stěžejním autorovým pracím, které jsou srovnatelné s obdobnými díly v rámci českého sociálního umění a zároveň ukazují na vlivy nové věcnosti, patří cyklus Ostravská trilogie, z níž dvě díla Bída na Ostravsku a Smutek na Ostravsku z roku 1922 byla zakoupena do sbírky galerie v roce 2015. Do stejného období patří také Ostravská / Rudá Madona. Dílo, které bylo hojně prezentováno na dobových výstavách. Značnou část autorovy tvorby zaujímají díla s poetickou náladou Pod jabloní (1924), U vody (1933) nebo krajina a lidé Ostravska Oráme po žních, (1941–1942); Harmonikář s kamarády (nedatováno). Alois Zapletal vytvořil řadu autoportrétu, jak dokládá dílo z roku 1937. Svou tvář zachytil také v obraze Svatý Šebestián (nedatováno). Mimo námětová a formální specifika je většina děl velkoryse formátově pojata, což se u autora příliš často neobjevuje.