olej, plátno, 105 × 150 cm

zakoupeno v roce 2019 za přispění Ministerstva kultury ČR

Jedná se o autentickou a originální kolekci díla malíře Aloise Zapletala zastoupenou v celé námětové šíři – náboženská tematika, sociální tvorba, zátiší a portrét, která v kompaktním celku zároveň představuje klíčové období autorovy tvorby mezi léty 1920–1940 a pochází z jeho pozůstalosti.

Možnost výběru dalších přímo z ateliéru umělce umožnila vytvořit komplexní kolekci nejdůležitějšího tvůrčího období a získat ucelenou představu o jeho tvorbě.

Zapletalova tvorba se pohybovala v několika tvůrčích intencích. Po první světové válce tvořil v duchu ještě doznívajícího symbolismu, kdy se jednalo především o figurální kompozice s náboženskou tematikou, ke které se vracel i v pozdějším tvůrčím období „Goglota” (1935) nebo „Kristus” (1938). Postupně ve své tvorbě integroval tendence tzv. nové věcnosti, zejména v obrazech se sociální tematikou. Ke stěžejním autorovým pracím, které jsou srovnatelné s obdobnými díly v rámci českého sociálního umění a zároveň ukazují na vlivy nové věcnosti, patří cyklus „Ostravská trilogie”, z níž dvě díla „Bída na Ostravsku” a „Smutek na Ostravsku” z roku 1922 byla zakoupena do sbírky galerie v roce 2015. Do stejného období patří také „Ostravská / Rudá Madona”. Dílo, které bylo hojně prezentováno na dobových výstavách.  Značnou část autorovy tvorby zaujímají díla s poetickou náladou „Pod jabloní” (1924), „U vody” (1933) nebo krajina a lidé Ostravska „Oráme po žních”, (1941–1942); „Harmonikář s kamarády” (nedatováno). Alois Zapletal vytvořil řadu autoportrétu, jak dokládá dílo z roku 1937. Svou tvář zachytil také v obraze „Svatý Šebestián” (nedatováno). Mimo námětová a formální specifika je většina děl velkoryse formátově pojata, což se u autora příliš často neobjevuje.