Načítání obsahu...
Dům umění
ÚT–NE 10.00–18.00

Vícenásobná hodnota

2012

dřevo, žula, v. 60 cm

Příklad autorovy konceptuální sochařské práce. Kuchyňské předměty denní potřeby jsou převedeny do odlišného materiálu. Z kovu se stává dřevo, čímž se dostávají do pozice odkazového znaku. Nejedná se tak o příklad tzv. ready-made, tedy užití konkrétního, průmyslově vyrobeného předmětu dekontextualizovaného pro účel uměleckého gesta. Koncepční změna materiálu, úprava tvaru a specifická kompozice umožnila sochaři vytvořit dadaisticky jinou situaci. Sjednocení materiálu diváka fokusuje na samotný akt. Co je na tomto objektovém „sousoší“ provokativní, je právě onen průnikový kontakt ostří nože do konvexního tvaru lžíce, která kryje vejce vespod. Dosti nepravděpodobná, absurdní situace, která narušuje integritu očekávatelného. Průnik za normálních okolností neproniknutelných předmětů a zásah do vejce, které se zdálo být bezpečně ukryto, vykružuje interpretační spirálu o počínání člověka, které je založeno na promyšlených krocích, jež jsou vzápětí ohýbány či probodávány nepředvídatelnými, často zásadně transformačními situacemi.  

ŠNÉBERGER JAN

Sochař, restaurátor. Po studiích na střední uměleckoprůmyslové škole Sv. Anežky České v Českém Krumlově pokračoval v ateliéru sochy na ostravské Fakultě umění u prof. Maria Kotrby, na jehož exteriérových pracích se jako student podílel, posléze studoval u doc. Jaroslava Koléška. V jeho portfoliu nalezneme několik komemorativních realizací ve veřejném prostoru, například neotřele pojatou pamětní desku k výročí 17. listopadu z roku 2019, „prorůstající“ spárami bosáže budovy pedagogické fakulty Ostravské univerzity na Bráfově ulici, dále to jsou pamětní desky Vladimíru Macurovi (2015) a Zdeňku Jirotkovi (2015-2016), nebo T.G.M. v Hlučíně. I když se Jan Šnéberger živí jako restaurátor, pojetí jeho soch není tradiční, je neotřelé, často s konceptuálním přesahem a užitím předmětů denní (s)potřeby. Sochař v soutěžních realizacích intenzivně a s důvtipem promýšlí vztah k řešenému prostoru. Jako restaurátor se podílel například na rozsáhlé obnově soch pocházejících z ostravského Sochařského sympozia prostorových forem z let 1967 a 1969, které se nyní nacházejí v sadu Dr. Milady Horákové.
sádra, v. 25 cm
2018

2. model k soše Zastavený pohyb (hrob Augustina Handzela na Slezské Ostravě)

sklo, pískovec, v. 40 cm
2010

Teplo domova

Dívka v kožuchu

Dívka v kožuchu

nedatováno
Betonka (Pod haldou)

Betonka (Pod haldou)

1983
Stará erotika

Stará erotika

1996
Valašská Madona

Valašská Madona

1921
© 2017 Galerie výtvarného umění v Ostravě
Designed by burgrova.tumblr.com     Developed by Ollero