(1933–2022) Grafik, malíř, sochař. Studoval na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě v letech 1957–1963 u Petera Matejky. Jeho význam nespočívá jen v samotné umělecké práci, která se rozprostírá od 60. let 20. století do současnosti a zahrnuje mnoho významných a formotvorných poloh, jako jsou strukturální abstrakce, neodada, lettrismus, geometrie. Ovčáček se angažoval i jako organizátor a zprostředkovatel neoficiálních tendencí a akcí. Byl neúnavným iniciátorem vysokého uměleckého školství v Ostravě. Již za studií patřil k hybatelům dění a po navázání kontaktů s okruhem pražských Konfrontací organizoval Konfrontace také v Bratislavě. Později se stal zakládajícím a aktivním členem Klubu konkrétistů. Jeho tvorba je poznamenána neustálou snahou hledat nové koncepce, materiály a experimentováním. Po počátcích s informelními strukturami nalezl písmo a znak jako jeden z formativních ukazatelů. Stal se jedním z našich prvních a předních lettristů, současně se zabýval i vizuální poezií. Od písma jsou v jeho tvorbě patrné odbočky k figurální malbě, která je spřízněna s českou groteskou. S Eduardem Ovčáčkem jsou signifikantně spojeny velké obrazové koláže, v nichž do papíru propálil mosazné matrice písmen, řadil je, kumuloval či propaloval slova, věty, citáty. Stejně tak se Ovčáček nesmazatelně zapsal do české serigrafie, které se stal průkopníkem u nás a jejíž možnosti neobyčejně rozvinul prostřednictvím geometrických a konstruktivistických přístupů. Svou uměleckou sumu v posledních letech využívá na poli počítačové grafiky. Získal celou řadu ocenění.