(1935) Ilustrátor, sochař, malíř, grafik. V letech 1952–1957 studoval matematiku a výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Člen Klubu konkrétistů. Od roku 1959 působil v Ostravě jako pedagog sochařského modelování na Katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty, a to až do okupace v roce 1968, kdy byl z ideologických důvodů propuštěn. Uměleckou kariéru tedy započal na začátku 60. let 20. století. Věnoval se sochařské tvorbě a volné grafice, realizoval plastiky pro architekturu a zúčastňoval se mezinárodních grafických bienále. V 60. letech se také začal zabývat malbou. Po roce 1990 byl rehabilitován jako vysokoškolský pedagog. Působil na Palackého univerzitě v Olomouci jako vedoucí Katedry výtvarné výchovy, od roku 1997 jako profesor. Zdeněk Kučera byl jedním z vizionářů, kteří v 60. letech opustili informel a nastoupili na cestu užívání striktní geometrie, která se blížila americkému minimalismu. Na počátku 70. let vznikaly sítotisky, v nichž autor poprvé tematizuje paradoxy viděného a percepce utvářením zdánlivých optických her s geometrickou plasticitou. Paradoxu prostorové iluze a symetrické geometrii se Kučera věnuje po zbytek tvůrčího života i se zapojením nových technologických možností počítačového softwaru.