fotografie na plátně v plastové adjustaci; 830 × 1570 mm; limit edice 1/1

zakoupeno 2018 za přispění Ministerstva kultury ČR

Fotografie Aleny Kotzmannové vybrané do akvizičních přírůstků GVUO jsou významným dokladem konceptuální práce a překračování hranic fotografického média, což je tendence typická pro 80. a 90. léta 20. století.   

V případě fotografie Někdo ti volá není zdvojení telefonních budek výsledkem záměrné softwarové manipulace, ale fotografickým otiskem autonomní místní situace. Fotografie byla prezentována jako součást videoprojekce se zvukovým záznamem zvonícího telefonu a kroků kolemjdoucích. Budky svítící a „volající“ do tmy stojí jako osamělé majáky a vybízejí ke komunikaci, o kterou už ale nikdo nestojí. Motiv telefonní budky má ale ještě další silnou významovou rovinu. Jejich zachycení lze již v současnosti vnímat jako formu vizuální archeologie. „Kamenné“ telefonní budky byly ještě kolem roku 2000, kdy fotografie vznikla, existující kulisou veřejného prostoru. Dnes se v ulicích nacházejí jen sporadicky, a tím se v čase násobí naléhavý a ve fotografii přítomný motiv osamělosti a opuštěnosti. I když je časový odstup od této fotografie relativně malý, vidíme ji už jako symbol překonané minulosti. Fotografie tak nenese jen vlastní autonomii výrazu a atmosféry, ale přesahově slouží také jako důkaz zrychlujícího se světa, který rychle zastarává. Nastupující generace mobilních telefonů, které nahradily takzvané pevné linky a telefonní budky, měla mezilidskou komunikaci zintenzivnit, zlepšit a zpřístupnit. Ukazuje se ale, že vedle dalšího nástroje potenciálního sbližování ─ internetu ─ je mobilní telefonní komunikace spíše strůjcem stále větší lidské izolovanosti a odosobnění.