(1859–1929) byl žákem krajináře romantického zaměření Huga Ullika a po pražském absolutoriu i malíře dvorní opery ve Vídni Jana Václava Kautského. Jeho studia následně pokračovala v Mnichově a v Drážďanech. Poté začal působit jako scénograf a výtvarník v Národním divadle v Brně a v brněnském Janáčkově divadle. Následně se jeho domovskou scénou stalo Pištěkovo divadlo v Praze. I když u něj práce pro divadlo převládala, veřejnosti se připomínal i jako malíř. Dokladem toho je jeho Jarní krajina u Blanska na Moravě, kterou se úspěšně prezentoval na Jubilejní výstavě v Praze v roce 1891. Jarošova tvorba se poměrně často objevuje na aukčních portálech, kde je o ni projevován poměrně velký zájem.