Buček, Robert / Vanished

Vanished

2020

břidlice, sokl, v. 60 cm, 30 × 60 × 30 cm

Objekt je sestaven z řady vzájemně fixovaných střešních břidličných šablon a utváří dojem komplexního domu podléhajícího rozkladu. Břidlice jakožto střešní krytina byla typická pro venkovskou i městskou střešní krajinu pohraničních oblastí severovýchodního cípu Moravy, jako jsou Jeseníky, Bruntálsko, či Rýmařovsko. To jsou regiony, poznamenané postupným úbytkem obyvatel. Název Bučkova břidličného objektu s názvem Vanished, tedy v překladu „mizející“, demonstruje ono vytrácení života v pohraniční. Symbolika domu je přímo úměrná člověku, civilizaci, rodině, perspektivě. Je to jednoduché, tam, kde se domy staví, se životu člověka daří, tam, kde se naopak nestaví, nebo domy podléhají rozkladu, nikoliv. Břidličná krytina zformována do tvaru domu je odkazem na tento fakt. Jednotlivé pláty krytiny jdoucí za sebou, samy o sobě vytvářejí strukturu navazující dojem rozkladu původní celistvé hmoty, jakéhosi nezadržitelného zvětrávání, kdy poměr plného a prázdného prostoru se postupně vyrovnává.

BUČEK ROBERT

(1979) Sochař. Po studiu na Střední odborné škole Luhačovice, obor design a tvorba keramiky, pokračoval v ateliéru sochařství na Ostravské univerzitě u profesora Maria Kotrby, kde v letech 2007–2012 působil jako odborný asistent. V letech 2009–2012 absolvoval doktorské studium na Akademii krásných umění ve Wroclawi. Na téže škole byl v roce 2022 habilitován docentem. Od roku 2015 působí jako vedoucí ateliéru keramiky na PdF UP v Olomouci. Samostatně vystavuje od roku 2010. Jeho sochařské realizace nalezneme ve veřejném prostoru, například sochu Déšť v Hlučíně, nebo sedící figurální sochu mladého Jana Antonína Bati v Uherském Hradišti. Robert Buček pracuje se dřevem, keramikou, kamenem i betonem, zapojuje i nalezené přírodní či utilitární předměty. V jeho formální výpovědi převládá spíše nefigurální složka. Autor se uchyluje ke zkratkovitému stylizovanému tvaru, především domů a motivů vody, či naplaveného dříví. Dům je symbolem stálosti, něčeho konzervativního, stabilního, voda je živelným protipólem, je tekutým, nestálým, proměňujícím se elementem. Sochař rád kombinuje materiály, což kromě materiálního kontrastu nabízí i rozličné barevné variace. Kontrastně variuje surové přírodní tvary s geometrickými, přírodními a umělecky definovanými tvary.