Název výstavy je volnou parafrází obrazu Mrak Josefa Čapka, který již v roce 1933 intuitivně reagoval na blížící se válečné nebezpečí. Jednu rovinu tvoří autoři a díla reflektující tísnivou atmosféru doby před vypuknutím samotného válečného konfliktu. Druhou vrstvou je období Protektorátu a různá východiska tvorby od civilního pojetí až po hledání ztracené rovnováhy a naděje v návratu k náboženské tematice. Třetí rovinu tvoří díla autorů, kteří prožili válečné útrapy osobně. Stejně jak se prostupují náměty, dochází také k prolínání formálních principů od surrealistických automatismů, přes výrazné malířské gesto a expresivitu až po klasicistní formu. 

Leitmotivem celé výstavy jsou krajina, město a lidé. Úzkostné snové vize metamorfózy mezi člověkem a zvířetem doplňují vize násilí v podobě symbolického aktu, kdy v ohrožené ženě spatřujeme personifikaci týrané republiky. Neméně frekventovaným tématem je krajina, která prochází řadou proměn od surrealisticky brutální syrovosti po podivnou krajinu naplněnou rezignací, poetickou a melancholickou zároveň. Proměnou prochází také město. Stává se místem bez lidí, ponurým, opuštěným a často přízračným. Z pohledu člověka se zde mísí anonymní a fiktivní situace s okolnostmi krutě reálnými, například ve studiích Josefa Čapka k obrazu Květinářka, jež namaloval v koncentračním táboře v Sachsenhausenu. Strach, tíseň i údiv nad ztrátou humanity a lidskosti čiší z většiny děl z válečných let bez ohledu na námět či autora.

V období po druhé světové válce došlo v rámci umění k výrazným proměnám uchopení válečného tématu, kdy klíčovou roli sehrála možnost svobodné tvorby. Situace v bývalém Československu se z tohoto úhlu pohledu zdánlivě jeví jako jednoznačná. Zatímco v minulosti byla nekriticky preferována díla a autoři jen podle míry jejich tzv. angažovanosti, nelze dnes šmahem veškerou tehdejší produkci odsoudit jen proto, že vznikla v době, kdy i umění velel politický diktát. 

Umění musí být svobodné. Proto je hlavní snahou této výstavy představit různé škály pohledů a tvůrčích východisek autorů reflektujících válku tak, jak je dokumentují sbírky GVUO. 

Renata Skřebská

Vystavovaní autoři:
Josef Čapek
Karel Černý
Josef Dobeš
Karel Dvořák
Emil Filla
Vincent Hložník
František Hudeček
František Janoušek
František Jiroudek
Jaroslav Kapec
Josef Liesler
Karel Lidický
Cyprián Majerník
Vincenc Makovský
Bohumír Matal
František Muzika
Helena Salichová
Vladimír Sychra
František Tichý
Václav Tikal
Alois Wachsman
Jindřich Wielgus
Vilém Wünsche
Ladislav Zívr

Koncepce výstavy: Jiří Jůza, Renata Skřebská
Kurátor: Renata Skřebská
Texty: Renata Skřebská
Grafický design: Jiří Šigut - CONCEPT
Anglický překlad: Kateřina Naarová
Konzervátorská příprava exponátů: Dominika Dworoková
Instalace: Dominika Dworoková, Jiří Jůza, Jan Kudrna, Josef Mladějovský, Renata Skřebská, Vladimír Šulc
Doprovodné vzdělávací programy: Marcela Pelikánová, Jana Sedláková
Produkce a propagace: Kateřina Mertha, Kateřina Naarová, Jana Šrubařová