(1883–1969) Rodák z Boskovic se výrazně prosadil nejen na poli českého výtvarného umění, ale je považován i za významnou osobnost francouzské moderní malby. Kubínovo umělecké vzdělání bylo obsáhlé, v letech 1898−1900 absolvoval sochařsko–kamenickou školu v Hořicích a následně směřoval na Akademii výtvarných umění v Praze, kde byl žákem sochařského ateliéru Josefa Václava Myslbeka, a posléze přešel k Václavu Brožíkovi, Vojtěchu Hynaisovi a Hanuši Schwaigerovi. Byl členem skupiny Osma, jejíž členové — Bohumil Kubišta, Emil Filla, Antonín Procházka, Linka Procházková, Václav Špála, Max Horb, Bedřich Feigl a Emil Artur Pitterman–Longen — se významně zapsali do kontextu vývoje českého moderního umění. Do Francie Kubín odjel v roce 1912 a své obrazy začal podepisovat Othon Coubine. Stal se jedním z nejvýznamnějších představitelů takzvané Pařížské školy. Své spojení s Československem Kubín nikdy nepřerušil, v roce 1952 se vrátil na dvanáct let domů. Situace v tehdejším socialistickém Československu jej ale natolik odradila, že se nakonec rozhodl pro návrat do Provence, kde i zemřel.