2025, akryl, plátno, 200 x 160 cm
Obraz nese typické vrstvy autorčina uvažování. Je v něm přítomná axonometrie prostoru, respektive její fragmentární hypotéza, rozvrh barev zakládá na záhadné, až snové atmosféře. V centrální pozici obrazu je akcentován lidský vztah muže a ženy, který není zatěžkán individualizací. Obrysy dvou postav jakoby se vpíjely do surreálního prostředí, na pomezí architektury a krajiny. Samková v obrazových zprávách také odkazuje ke konkrétním reáliím žitého světa, v tomto případě se jedná o motiv výpletu brány u domu na Polském pohraničí, kde se svým manželem žije.



