Svatý Václav

Josef Václav Myslbek / Svatý Václav

1894

V roce 1888 si Ministerstvo kultu a vyučování objednalo jezdeckou sochu svatého Václava, která se stala stěžejní Myslbekovou prací a novodobým symbolem české státnosti. Pro dílo vytvořil řadu kreseb, studií i návrhů a dokončeno bylo rok po autorově smrti. V autorově díle se pojí klasicistní a realistická forma a střetává se realita s legendami a náměty bájných slovanských reků. Myslbekova schopnost oslavy pohanství a slovanství ve spojení se soudobými moderními výrazovými prostředky dává jeho tvorbě nadčasový rozměr.

MYSLBEK JOSEF VÁCLAV

(1848–1922) Počátky Myslbekovy tvorby byly spojeny s různými sochařskými dílnami, až do roku 1866 pracoval v dílně Tomáše Seidana. V letech 1868−1872 studoval malbu u Josefa Matyáše Trenkwalda. První samostatné práce jako Šárka (1871) a Apotheosa (1873) v sobě nesou reflexi díla Josefa Mánesa a jeho slovanského typu. Mezi první monumentální díla patří Pomník Jana Žižky z Trocnova pro město Tábor (socha z roku 1877 byla pro vadu materiálu odstraněna) a Pomník Jana Žižky z Trocnova v Čáslavi (1881), kde přišel s novým pojetím postavy vojevůdce, které se stalo inspirujícím pro další umělce. V roce 1881 vyhrál soutěž na sousoší na Palackého mostě, které bylo po druhé světové válce přemístěno na Vyšehrad. Jedná se o syntézu romantického cítění s neorenesančním tvaroslovím. Návrhy Lumír a Píseň byly oceněny v roce 1888 státní stříbrnou medailí ve Vídni. V roce 1900 obdržel zlatou medaili na světové výstavě v Paříži za Pomník kardinála Schwarzenberga. Nadčasovou prací je bronzový Krucifix z roku 1890 pro náhrobek barona Ringhoffera v Kamenici, jehož odlitek je umístěn nad jedním z oltářů Baziliky Sacré–Coeur v Paříži.