(1884–1969) Malíř, grafik, řezbář a spisovatel se v roce 1898 odstěhoval do Prahy, kde ho otec dal do učení ke knihaři Jindřichu Waitzmannovi. V roce 1902 se vyučil knihvazačem a v roce 1904 krátce působil jako knihařský dělník v Bělé pod Bezdězem. Po návratu do Prahy studoval na soukromé malířské a grafické škole Aloise Kalvody v letech 1904−1905. V roce 1910 spoluzaložil uměleckou skupinu Sursum a podílel se na vzniku revue Veraikon. Byl malířem, grafikem a bibliofilem, který sám knihy vázal a vydával v malých výtiscích s vlastními dřevoryty. Známé jsou jeho cykly dřevorytů Mystikové a vizionáři (1913), Fronta (1919), Sen o zemi (1919), Malíř na frontě (1929) a jiné. Z knižních prací patří k nejznámějším Krvavý román (1924) nebo Mor v Korčule z roku 1927 s padesáti dvěma barevnými dřevoryty, tištěnými vlastním autorským postupem pomocí několika barev z jediné desky, a s vlastním textem, sázeným literami řezanými ručně do olova. Grafické dílo tvoří více než 2000 černobílých a barevných dřevorytů, 17 grafických cyklů a přes 100 autorských knih.