(1931–2010) Slavíkova pomyslná cesta k malířství nebyla v počátcích snadná. Studoval nejprve na keramické škole. Dále se přes sochařsko–kamenickou školu v Hořicích a roční pobyt na studiích v Bratislavě dostal roku 1953 do Prahy na Katedru výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Tam se pod vedením Martina Salcmana a Cyrila Boudy zcela věnoval malbě. Okolo poloviny 60. let 20. století začal vystavovat. První samostatnou výstavu uspořádal v roce 1964. Závěr 60. let byl pro Slavíka zásadním obdobím. Zřídil svůj vlastní ateliér v Jungmannově ulici, vystavoval v galerii Václava Špály a stal se členem výtvarné skupiny Křižovatka. Roku 1968 opustil své zaměstnání, aby se naplno věnoval umění.