Haldařka

Valentin Držkovic / Haldařka

1929

Přípravné skici k tomuto cyklu, do něhož patří i obraz Haldařka, si malíř načrtnul ještě před svým odjezdem do Francie, postavy skicoval na haldě za městským divadlem (dnes prostranství Černé louky). Výsledná díla pak dokončoval v Paříži, kde mu stála modelem jeho žena Anuška. Ostravská krajina s unikátním sociálním podložím plným bídy a lidského utrpení uchvátila Paříž, o čemž svědčí i fakt, že Držkovic získal na Salónu nezávislých v konkurenci několika set dalších umělců prestižní malířské ocenění. Tento umělec se po roce 1932 bohužel do Paříže již nikdy nevrátil. Jeho malba se postupem let kvalitativně změnila a ani tematicky již nikdy nedosáhla takového naplnění, jako tomu bylo v zemi galského kohouta.

DRŽKOVIC VALENTIN

(1888–1969) Malíř a grafik. Člen Sdružení umělců Moravských, MSVU, Sdružení umělců slezských a tvůrčí skupiny Bezruč. V letech 1912–1920 studoval na vídeňské Akademii výtvarných umění (R. Jettmar a grafik F. Schmutzer). V letech 1920–1921 navštěvoval Akademii výtvarných umění v Karlsruhe a pokračoval ve studiích v Berlíně a v Paříži. Po studiích se na čas usadil na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Po válce se vrátil na rodné Opavsko. V poválečném období maloval válkou zničená města a v době nemoci své ženy také motivy z psychiatrie. Autorova tvorba je silně spjatá se zobrazováním rodného kraje, tedy především Slezska („Pustkovec“, „Hradec u Opavy“). Stejně početné jsou ovšem v jeho tvorbě zastoupeny portrétní podobizny a studie zvířat. S regionem Ostravska ho pojí sociálně laděný cyklus „Haldy“, který vzbudil zájem jak u nás, tak na výstavě v Paříži.