Vojtěch Hynais byl zastáncem historismu s prvky dekorativismu, jeho nejčastějším motivem se staly alegorie a podobenství. Dokladem toho je i plátno s názvem Poezie, původně malované pro Leclercovu vilu v Paříži. Jedná se o monumentální obraz s rozměry 220 × 108,5 cm, který patří do Hynaisovy alegorické malby konce 19. století a jehož cílem je opanovat a pohltit prostor, v němž se nachází. Leitmotivem díla je ženská figura zaznamenaná v nepřirozeném esovitém pohybu, u něhož efekt a symboličnost vítězí nad věrohodností. Vše je malováno v ateliéru, krajinné pozadí je autorem domalováno až později. Nejedná se tedy o reálnou, ale pouze symbolickou krajinu, v níž se okřídlená alegorie poezie dělí o lyru, symbol básnictví a hudby, společně s okřídleným amorettem. Obdobným způsobem maloval Vojtěch Hynais své práce i pro již zmiňované Národní divadlo, Národní muzeum v Praze nebo pro Císařské dvorní divadlo ve Vídni.