Jako největší milovník a mecenáš umění z u nás vládnoucích Lucemburků je stále vnímán římský císař a český král Karel IV. Skutečnost ale byla jiná. Karlovi synové měli také vztah k výtvarnému umění, jen k němu přistupovali odlišně. V posledních letech byla podána řada důkazů o tom, že si i římský císař, uherský a český král Zikmund Lucemburský uvědomoval význam výtvarného umění pro svou sebeprezentaci a reprezentaci vlády a moci. Podobně jako Karel IV. kladl nebývalý důraz na své zobrazování, které mělo často politický a propagandistický charakter, a v umění panovnických vyobrazení dosáhl pomyslného vrcholu. Jeho tvář se stala dokonce jakýmsi vzorem, který byl jednotlivými umělci přebírán a napodobován. O jeho lásce k umění vypovídají i další dochované památky, například fragmenty soch z kamenické dílny z Budína, která pro Zikmunda pracovala v první čtvrtině 15. století. 

vstup volný