16:30−18 h 

Přednáška Gabriely Pelikánové.

Otto Gutfreund (1889–1927) se velkou měrou zapsal do dějin českého, respektive evropského sochařství. Jeho první sochou vytvořenou v duchu kuboexpresionismu je Úzkost z let 1911–1912. 

Gutfreundův kubismus vygradoval v letech 1913–1914 v analytickou fázi, inspirovanou tvorbou Pabla Picassa. Sochař měl v plánu v této linii pokračovat a trvale se usadit ve Francii. Začala však první světová válka a Gutfreund se do ní jako člen Cizinecké legie aktivně zapojil.  

Domů se vrátil až v roce 1919 po letech v internačním táboře, kde také tvořil. Jeho výtvarným materiálem se ale z nedostatku jiných možností stalo dřevo.  Z tohoto období se dochovaly tři sochy, které jsou považovány za vrchol Gutfreudova kubistického období. 

S návratem do Československa se radikálně změnil i Gutfreudův výtvarný projev ve prospěch všeobecně srozumitelného sociálního civilismu. Ve 20. letech vznikla celá řada jeho realizací ve veřejném prostoru, sochu T.G. Masaryka nevyjímaje. Je jen hypotézou, kudy by se ubírala Gutfreudova tvorba, kdyby v roce 1927 nešťastnou náhodou neutonul ve vlnách Vltavy.  

nutná je rezervace předem  

vstup volný