Z cyklu Ostravsko očima umělců

Náš region je bohatý na talentované lidi a ne jinak tomu bylo i na konci 19. století. V té době zde jistou dobu žily dvě výrazné sochařské osobnosti. V Třebovicích Helena Scholzová, provdaná Železná (1882–1974) a ve Frenštátě pod Radhoštěm Albín Polášek (1879–1965). Oba měli velké nadání a ještě větší ambice. Táhlo je to dál do světa, kde nejen studovali, ale dokázali se i velmi dobře uplatnit.  Co se týče Heleny Železné–Scholzové, jejím druhým domovem se stal Řím a později na pár let i Amerika, u Albína Poláška to byly rovnou Spojené státy americké. Oba umělci ve značné konkurenci jiných výtvarníků obstáli, našli si své publikum a dokonce učili sochařské řemeslo i jiné. Osud si s nimi zahrával, ale oni ve svých zkouškách obstáli. Jejich díla jsou rozeseta po mnoha galeriích, včetně Galerie výtvarného umění v Ostravě. 

Pokud to šlo, rádi se vraceli zpátky domů a byli šťastní, když zde dostali pracovní zakázky. Zatímco Poláškovy sochy pohanského boha Radegasta a věrozvěstů Cyrila a Metoděje v Beskydech neustále stojí, reliéfy Heleny Železné-Scholzové, jistou dobu blízké přítelkyně T. G. Masaryka, již v budově divadla Antonína Dvořáka nenaleznete. Každá doba si vybírá svou daň.