| |
Galerie
výtvarného
umění v Ostravě
příspěvková organizace
Poděbradova 1291/12,
702 00 Ostrava 1
+420 596 112 566
info@gvuo.cz |
|
Otevírací doba:
úterý - neděle
10 - 18 hodin |
| |
|
GVUO
je příspěvkovou organizací Moravskoslezského
kraje |
|
GVUO
je členem
Rady galerií ČR |
Spolupracujeme s |
|
|
|
| |
| |
|
|
| |
František Jureček |
| |
Postava ostravského stavitele je
již tradičně spojována s počátky Galerie
výtvarného umění v Ostravě, neboť František
Jurečka se stal duchovním otcem výstavby tzv. Výstavního
pavilónu, dnešního Domu umění. Bohužel
jeho slavnostního otevření se již nedočkal,
protože 5. října 1925 umírá. Již před
svou smrtí se rozhodl věnovat spolku podstatnou část
své sbírky výtvarného umění, s
dominancí v české malbě 19. století, s myšlenkou
instalovat ji, vedle výstavní činnosti, jako trvalou
galerijní expozici, nazvanou Jurečkova galerie. Její postupné rozšiřování se
stalo i základem nynější GVUO. Jeho portrét,
který vytvořil František Ondrůšek (1861-1932
Bystřice pod Hostýnem) v roce 1923, nedlouho před Jurečkovou smrtí,
byl obecně znám a již dříve reprodukován,
zvěčňuje Jurečku ne jako úspěšného
stavitele, ale jako zaujatého sběratele výtvarného
umění. Akademicky virtuózní přednes řadí toto
dílo k předním pracím autora, jenž prošel
studiemi na pražské, vídeňské, benátské a
absolvoval na mnichovské akademii, vystavujícím
také v hlavních kulturních centrech německy
mluvících zemí. Stal se předním portrétistou,
pracujícím i pro mnohé významné objednavatele
v cizině (př. bavorští králové).
Zejména je znám portrétem T. G. M. pro techniku
v Brně a řadou podobizen předních postav uměleckého
a společenského života u nás (Marold, Vrchlický, Hlávka,
Prečan a další). |
Portrét od F. Ondrůška |
| |
V roce 1905 Alois Sprušil (12.5.1872 Žeravice u Přerova – 2.11.1946 Ostrava) přichází do Ostravy. V místě minulého působiště cítil jako hlavní nedostatek, chybějící možnost kontaktu s originálním dílem. Velmi přivítal jmenování do Ostravy, o níž slyšel, že zde panuje čilý umělecký ruch, ale nenašel zde, co očekával. Nebylo tu výraznější umělecké tradice, pouze pár mladých umělců, zakřiknutých, nikterak organizovaných. K prvnímu setkání s Jurečkou došlo záhy. V rukopisných pamětech Sprušil uvádí, že k prvnímu kontaktu došlo někde v hotelu, kde byl ubytován obchodní cestující pražské firmy Topič, jenž nabízel sběratelům, umělecká díla a hlavně literaturu. Druhou možnost seznámení zmiňuje Sprušil ve své novinové vzpomínce z roku 1926, kde vzpomíná, že kolem roku 1905 se poprvé setkali na jedné výstavě před malým Maroldovým obrázkem. Ať to bylo jakkoliv, stali se od té doby nerozlučnými přáteli a nepochybně jeden na druhého měli veliký vliv. Postupně v Ostravě vznikla dosti početná skupina lidí, kteří měli zájem o výtvarné umění a hlavně prostředky, aby si je mohli kupovat. Duší těchto nejrůznějších aktivit, vrcholících činností Domu umění, byl Alois Sprušil, který zájemce o umění organizoval, seznamoval s českými umělci, zval pražské výtvarníky do Ostravy, pořádal prodejní výstavy, byl obětavým propagátorem uměleckého života a měl podstatný vliv na jeho průběh. S otevřením Domu umění byl jmenován do čestné a neplacené funkce ředitele Jurečkovy galerie, kterou horlivě propagoval a rozvíjel, sám přednášel a prováděl sbírkami. Zásadní byla činnost akviziční, kdy se mu podařilo jedinečným způsobem pokračovat v Jurečkově odkazu a rozšířit původní fond ze 120 na 2100 inventárních čísel. Neméně důležitá byla jeho role v době 2. světové války, kdy udržel Dům umění v českých rukou a v závěru války ukrýt sbírky před bombardováním v kostelíku v Kunčicích p. Ondřejníkem, díky pomoci ing. E. Šebely. Dostalo se mu také ocenění při příležitosti jeho sedmdesátin, kdy byl v Domě umění uspořádán slavnostní večer, o němž referovali všechny ostravské deníky. Slavnostní pohřeb mu byl vypraven z Domu umění, který tolik miloval.
|
karikatura od A. Dobrinova |
|
|