| |
Galerie
výtvarného
umění v Ostravě
příspěvková organizace
Poděbradova 1291/12,
702 00 Ostrava 1
+420 596 112 566
info@gvuo.cz |
|
Otevírací doba:
úterý - neděle
10-13, 13.30-18 hodin |
| |
|
GVUO
je příspěvkovou organizací Moravskoslezského
kraje |
|
GVUO
je členem
Rady galerií ČR |
Spolupracujeme s |
|
|
|
|
| |
|
| |
|
Francouzská avantgarda a film |
|
Galerie výtvarného umění v Ostravě rozšiřuje spektrum doprovodných programů (besedy s umělci, koncerty, přednášky atd.) o seriál komponovaných pořadů Martina Jirouška na téma vztahu výtvarného umění a kinematografie.
"Kterému umění se vyplnil sen, jenž… by byl současně tak poetický a tak reálný! Posuzován z tohoto hlediska, představoval by film zcela výjimečný výrazový prostředek a v jeho atmosféře by se směly pohybovat osoby co nejušlechtileji smýšlející a v takových okamžicích svého života, které jsou dokonalé a tajuplné?" Séverin-Mars
Tak srovnává Abel Gance film s hieroglyfy: „Tím jsme však, díky nanejvýš pozoruhodnému návratu do minulosti, opět dorazili na smyslovou úroveň Egypťanů… Obrazová řeč dosud nedozrála, protože jí náš zrak ještě nedorostl. Neexistuje ještě sdostatek pozornosti a pravé služby všemu, co se v ní vyslovuje."
Životopis autora:
Mgr. Martin Jiroušek (ročník 1972), filmový kritik a publicista. Vystudoval obor Teorie a dějiny dramatických umění na UP v Olomouci specializace filmová věda. Spolupracuje nebo se podílí na pořadech pro festival Letní filmová škola v Uherském Hradišti, PAF v Olomouci, na Slezské univerzitě vede externě seminář filmových projekcí. Jako dramaturg filmového klubu působí v ostravském Minikině. Přednáší o vybraných literárních nebo filmových fenoménech pro střední i vysoké školy. Specializuje se na estetiku němého filmu, filmovou avantgardu, nové vlny a estetiku hororu v národních kinematografiích i literatuře. Publikuje v Mladé frontě Dnes, Filmu a době, Živlu, Hostu atd. |
| |
|
Abel Gance |
|
| |
|
 |
Středa 17. 2. 2010 v 16.00 hodin
Badatelna knihovny GVUO, Poděbradova 12, 702 00 Ostrava
|
|
Abel Gance (1889-1981) – tvůrce polyekranu a inspirátor širokoúhlého filmu, autor gigantických projektů jako je devítihodinový opus Kolo života (1922) nebo nikdy nedokončená monstrózní série filmů o Napoleonovi (1925-1927). Jeho filmy ohromují novými tvůrčími postupy jako je například rapidmontáž, subjektivní kamera nebo metaforické prostřihy. |
| |
|
Luis Feuillade |
|
| |
|
 |
Středa 17. 3. 2010 v 16.00 hodin
Badatelna knihovny GVUO, Poděbradova 12, 702 00 Ostrava
|
|
Luis Feuillade – Objevitel filmového naturalismu a vášnivý vyznavač brakové kultury. Podle jiných také amorální ctitel zločinu, nebezpečný erotoman a sadista. Tvůrce filmového seriálu Fantomase (1913) nebo samozvaného soudce Judexe (1916). Dodnes nepřekonané zřídlo surrealistické inspirace a imaginativního fetišismu. |
| |
|
Germaine Dulac |
|
| |
|
 |
Středa 21. 4. 2010 v 16.00 hodin
Badatelna knihovny GVUO, Poděbradova 12, 702 00 Ostrava
|
|
Germaine Dulac (1882–1942) - režisér v sukních. První dáma světového surrealismu, s níž se pohádal tvůrce krutého divadla Antonin Artaud. Její snímek Usmívající se paní Beudetová (1923) představuje impresionistický portrét nešťastné ženy v domácnosti. |
| |
|
Alexandre Alexeieff |
|
| |
|
 |
Středa 19. 5. 2010 v 16.00 hodin
Badatelna knihovny GVUO, Poděbradova 12, 702 00 Ostrava
|
|
Alexandre Alexeieff (1901-1982)– malíř, ilustrátor a jevištní výtvarník, který se ve filmu proslavil jako tvůrce špendlíkového plátna s miliony hlaviček. Ruský emigrant, který zásadně ovlivnil techniku a výrazové možnosti animovaného filmu. Pro film adaptoval klasické povídky Nikolaje Vasiljeviče Gogola. |
| |
|
Georges Melies |
|
| |
|
 |
Středa 16. 6. 2010 v 16.00 hodin
Badatelna knihovny GVUO, Poděbradova 12, 702 00 Ostrava
|
|
Georges Melies (1861–1938) kouzelník, který byl pravděpodobně pověřen francouzskou vládou, aby bojoval proti vlivu arabské kultury v Evropě. Natočil stovky snímků, některé z nich natrvalo určily směr vývoje světové kinematografie. Jako první pochopil neomezené možnosti filmového média. Jeho slavná Cesta na Měsíc (1902) nebo Cesta do neskutečna (1904) představují dodnes nestárnoucí klasiku sci-fi a parodie. Meliesovy triky, zejména metoda zastaveného záběru, mnohonásobná expozice, zpomalené záběry, jsou nedílnou součástí filmové řeči i v současnosti. |
|
|
