logo přechod 1 přechod 2
domů o galerii sbírky expozice pro školy výstavy centrum e-obchod
GVUO > Výstavy > Archív výstav  
 
Galerie výtvarného
umění v Ostravě

příspěvková organizace
Poděbradova 1291/12,
702 00 Ostrava 1
+420 596 112 566
info@gvuo.cz
Dům umění
Otevírací doba:
úterý - neděle
10 - 18 hodin
 
Moravskoslezský kraj
GVUO je příspěvkovou organizací Moravskoslezského kraje
Rada galerií ČR
GVUO je členem
Rady galerií ČR
 
Generální partner
GVUO
 
Spolupracujeme s
SPOK
Bludný kámen
SCA-ART


Archív výstav 2011 Archív výstav 2010 Archív výstav 2009
Archív výstav 2008        
 

 

     
21
Hynek Alt
Vasil Artamonov
Zbyněk Baladrán
Daniela Baráčková
Josef Bolf
Jiří Černický
Milena Dopitová
Jakub Hošek
Eva Jiřička
Kamera skura
Hunt Kastner
Michal Kalhous
Krištof Kintera
Barbora Klímová
Alexey Kluykov
Jan Jakub Kotík
Eva Koťátková
Alena Kotzmanová
Jiří Kovanda
Dominik Lang
Ján Mančuška
Jan Nálevka
Markéta Othová
Michal Pěchouček
Rafani
Pavel Ryška

Pavla Sceránková
Tereza Severová
Sláva Sobotovičová
Vít Soukup
Jiří Skála
Jiří Surůvka
Tomáš Svoboda
Kateřina Šedá
Michaela Thelenová
Mark Ther
Jiří Thýn
Aleksandra Vajd
Tomáš Vaněk
Tereza Velíková

 

Kurátor: Pavlína Morganová

Výstava Začátek století je reprezentativním obrazem českého vizuálního umění prvního desetiletí 21. století a odkrývá jeho nejpodstatnější prvky, na něž dnes kontinuálně navazuje nejmladší generace českých umělců a umělkyň. Je založena na prozkoumávání nedávné minulosti. Souborně představuje především díla, která vyprovokovala dobovou diskusi či významně posunula diskurz současného výtvarného umění. Stejně jako na aktuální výtvarné scéně se i zde objevují všechna média: malované obrazy, fotografie, videa sochy, objekty, instalace, ale i projekty a aktivity, jež je těžké k jednotlivým médiím přiřadit.

Na výstavě bude prezentováno na 40 tvořících umělců a umělkyň, kteří svá vystavená díla doplní performancemi, přednáškami, projekcemi i besedami. Expozice v Ostravě navíc úzce naváže na podzimní festival Malamut, který hostí nejlepší performery z České republiky a zahraničí, a na negalerijní prezentaci současného umění nazvanou Kukačka, která se inspiruje hnízdním parazitismem kukačky obecné.


 

Plecnik


Originální skici a ukázka nábytku světoznámého slovinského architekta Josipa Plečnika ze soukromé sbírky Dr. Damjana Prelovšeka budou vystaveny od 19. 12. 2013 v ostravském Domě umění. Výstava prezentuje několik architektonických návrhů, které Josip Plečnik věnoval své rodné Lublani a které pocházejí převážně z doby po ukončení jeho působení na Pražském hradě. Kresba byla výchozím prostředkem k Plečnikově architektuře. Pozoruhodná byla jeho přirozená schopnost grafického vyjadřování, několika drobnými čarami dokázal vyjádřit podstatu svých myšlenek. Svůj obdiv mu v tomto směru vyjadřoval i Le Corbusier. Výstava bude zahájena 19.12. 2013 v 17:00 a bude přístupná do 16. 2. 2014.

Výstava prezentuje několik architektonických návrhů, které Josip Plečnik věnoval především své rodné Lublani, které pocházejí převážně z doby po ukončení jeho působení na Pražském hradě. Rozhodně nejde o připomenutí všech nejdůležitějších projektů, nýbrž se jen jedná o malou ukázku toho, co se nachází v soukromé sbírce Dr. Damjana Prelovšeka.

Vystavované kresby dovolují pochopit způsob jakým Josip Plečnik postupoval při navrhování svých staveb, anebo předmětů užitkového umění, výsledku vždy předcházela dlouhá řada skic. Pozoruhodná byla jeho přirozená schopnost grafi ckého vyjadřování, schopnost tak velmi charakteristická pro celé jeho dílo. Několika drobnými čárami dokázal vyjádřit podstatu svých myšlenek. Tyto kresby byly vždy východiskem pro detailní zpracování prováděcích výkresů a plánů, které pod jeho pečlivým dohledem, kreslili jeho žáci. Významná většina ztvárněných předmětů byla kreslena ve skutečné velikosti a se všemi detaily. Kresba byla výchozím prostředkem k Plečnikově architektuře a nejdůležitějším předmětem v rámci jeho výuky. Ta začínala cvičením kreslení stínů pomocí techniky zvané rotace tužky, aby pak pokračovala vykreslováním detailů antických staveb, při čemž Plečnik důrazně lpěl na jejich exaktním provedení. Díky takové průpravě byli jeho žáci často přijímaní do ateliéru Le Corbusiera, jelikož si velice vážil vysoké kultury jejich grafi ckého vyjadřování a Plečnika nazýval „le fameux dessinateur á la main tremblante“. To souviselo z jeho způsobem kontroly i směru čáry skrze nepatrné chvění ruky. Plečnik ke kreslení výhradně používal tužku anebo inkoustové péro. Zvlášť zajímavé jsou jeho návrhy kreslené červeným inkoustem, které se tímto na první pohled výrazně liší od prací jeho asistentů. Plečnik své skici částečně také koloroval tak, aby řemeslníci správně porozuměli z jakého materiálu mají být provedené části jim navržených předmětů. Byl také schopen kreslit v různých perspektivách, při čemž nejvíce používal perspektivu kavalírskou a byl obdivován jak s přirozenou lehkostí a jen tak z hlavy dokázal správně volit měřítko svých náčrtů.

Vystavené kresby pocházejí z několika zdrojů a zahrnují i některé neuskutečněné návrhy, ke kterým patří například památník jihoslovanského krále Aleksandra Karaðorðeviće zamýšlený pro centrum Lublaně. Největší část je z pozůstalosti majitelova dědy ing. Matka Prelovšeka, který byl ředitelem Městského stavebního úřadu a zároveň byl dlouholetým Plečnikovým přítelem. Některé skici byly zakoupeny z pozůstalosti prvního Plečnikova asistenta France Tomažiče a další část byla získaná rovněž z pozůstalosti Plečnikova českého žáka Václava Ložka. Zvláštní dík patří architektu Miroslavu Řepovi, který do této sbírky přispěl darem několika výkresy z pozůstalosti svého otce Karla Řepy. Ten byl posledním českým Plečnikovým žákem, následoval ho do Lublani a také tam dokončil své studium.


 

UVNITŘ

Neobyčejná setkání s uměním pro lidi se zdravotním znevýhodněním
v rámci projektu Svět podle nás 2013

5. – 15. prosinec 2013
DŮM UMĚNÍ


Ve středu 11. prosince 2013 v 13 hodin slavnostní PŘEDÁNÍ CENY HEJTMANA za nejlepší dílo s tematikou zdravotně postižených a vernisáž výstavy UVNITŘ.


V našem kraji tvoří lidé se zdravotním postižením deset procent obyvatelstva, jedná se tedy o poměrně početnou skupinu našich spoluobčanů. V roce 2004 vznikl programový dokument s názvem Moravskoslezský krajský plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením, v rámci tohoto programu probíhá od tohoto roku Cena hejtmana Moravskoslezského kraje pro autory děl přibližující problematiku lidí s handicapem a podporující myšlenku jejich společenské integrace. Cena je od roku 2004 každoročně udělována v prosinci u příležitosti Mezinárodního dne zdravotně postižených.
Od roku 2005 doprovází předání Ceny hejtmana vernisáž výstavy projektu Svět podle nás, prezentující díla handicapovaných umělců. Léta spolupráce s lidmi, kteří žijí se zdravotním znevýhodněním ukazují, že není důvod, aby byl kdokoli vynechán z možnosti účastnit se uměleckého dění. V rámci projektu se naše galerie zaměřuje na zpřístupnění výtvarného umění lidem se speciálními potřebami, probíhají umělecké dílny pro návštěvníky s mentálním znevýhodněním, zrakovým postižením, poruchami sluchu, s duševním onemocněním, pro osoby s omezenou schopností pohybu apod. Letošní výstava přiblíží jen část toho, co se během našich setkání s uměním odehrává, neboť to, co je důležité, zůstává skryto uvnitř. 

 

 

E. O. jinak & znovu

22. 5. - 30. 6. 2013, Dům umění, (vernisáž 21. května v 17 hodin)

Široce založené dílo Eduarda Ovčáčka zanechává v českém a slovenském umění svou nezaměnitelnou stopu již více než padesát let. Přestože se jedná o polyfonní a často i technicky objevný, experimentující projev, který vedle malby, sochařství, grafiky a digitálních tisků, zahrnuje rovněž vizuální poesii, fotografii, různé fotografické techniky, ale třeba i konceptuální prostorové kompozice a landartové akce, tvoří soudržný a konzistentní umělecký celek. Autor patřil k určujícím představitelům české strukturální abstrakce, kterou ale již v první polovině šedesátých let mnohostranně překračoval. Zejména prací s vizuálními hodnotami písma, číslic i jiných kulturních výtvarných znaků. Plným právem také bývá již od té doby vnímán jako klíčový český a slovenský lettrista, jehož osobitý projev v daném duchu pronikl i do povědomí umělecké veřejnosti v zahraničí.
Na výstavě v ostravské galerii prezentuje soubor vybraných prací, z některých zmiňovaných tvůrčích okruhů, se zvláštním důrazem na tvorbu posledních deseti let. V ní mimo jiné směřuje k „minimalizovaným“ písmovým strukturám a na druhé straně k závěsným a prostorovým formám i instalacím komplementární barevnosti. Přehlídka je součástí širšího výstavního projektu několika předních českých i zahraničních galerijních institucí, připraveného u příležitosti umělcova životního jubilea.

Ludvík Ševeček


Optikl %22O%22, 2010, tisk, plátno, 100 x 100 cm



 

Le Corbusier / Chandigarh

5. 4. – 12. 5. 2013, Dům umění (vernisáž 4. dubna v 17 hodin)

 

Partner výstavy:

 

Nedávno uplynulých 125 let od narození „papeže moderní architektury“ se stalo impulsem  připojení se k aktivitám konaným po celém světě, jež mají za cíl připomenout osobnost geniálního architekta a přiblížit jeho pozoruhodnou a unikátní tvorbu.  Je málo tvůrců, kteří v některém uměleckém oboru ovlivnili svou epochu tak výrazně, jak to učinil v architektuře 20. století Le Corbusier, vlastním jménem Charles-Edouard Jeanneret-Gris /1887–1965/.
Z jeho tvorby se ostravská prezentace soustředí na Chandigarh, „nové“ hlavní město indického státu Pandžáb (Punjab), město, které obdobně jako Niemeyerova Brasília vzniklo na zelené louce. Takto příhodně zvoleným tématem i obdobnou formou prezentace (fotografie a skici) chtějí organizátoři výstavy mimo jiné připomenout  pětileté „výročí“ působení Kabinetu architektury na půdě ostravského Domu umění v rámci Galerie výtvarného umění v Ostravě.
Chandigarh patří do řady vrcholných kreací Le Corbusiera. První nepříliš přesvědčivý zastavovací plán města vypracoval americký architekt Albert Mayer /1950/. První skici vládního okrsku, Kapitolu, vytvořil Matthew Nowicki. Teprve po jeho náhlém a tragickém skonu byla práce svěřena Le Corbusierovi. I když přijetí této realizace bylo různorodé, projekt Chandigarhu zůstává důkazem nejen velkého nadání i tvůrčího zanícení, ale také velké soustředěnosti a důslednosti jeho tvůrce. Důkazem o to pádnějším, když uvážíme, že autor, jehož ateliér v té době nebyl továrnou na projekty, jak je tomu mnohdy u soudobých tvůrců, měl na vypracování generelu pouhých pět měsíců.

Výstava se uskutečňuje v rámci 5. ročníku mezinárodního festivalu architektury, designu a umění pod novým názvem ARCHIKULTURA 2013.

Tadeáš Goryczka


Panorama města Chandigarh, 2012,  foto M. Pitlach




 

Architektura znějící hudbou

5. 4. – 26. 5. 2013, Dům umění (vernisáž 4. dubna v 17 hodin)

Zenith, archiv Bernarda Tschumi
Kursaal, archiv Rafaela Moneo

Partner výstavy:

Massimiliano Fuksas, Coop Himmelb(l)au, Bernard Tschumi, Daniel Libeskind, Henning Larsen, Rafael Moneo, Kenzo Tange, Frank Gehry, Studio Gang, Jan Kaplický, Renzo Piano, Paul Andreu, Eva Jiřičná, UN Studio, OMA, 3XN a další

Hudba a architektura patří ke spřízněným oborům. U obou existuje řada společných pravidel. Principy komponování jsou podobné, termíny jako rytmus, rým, ouvertura, coda, kontrapunkt, staccato anebo legato mají stejný význam i použití.Aplikování hudebních termínů v architektuře je nutno přiblížit. Rytmus interpretujeme jako stavební model, členění celku na pravidelné a opakující se prostory. Rým se objevuje v případě opakování ne zcela stejných prvků. Ouvertura otevírá architektonickou skladbu anebo urbanistickou kompozici a může být třeba vstupní bránou. Coda je ukončením, východem, poslední možností zastavit se před rozloučením. Architektura může být svižně „hraná“ drobnými elementy jako staccato, anebo v legatu plout táhlými a měkkými formami.
Výstava je souborem koláží, jež přibližují na 40 objektů z celého světa zasvěcených hudbě. Přehlednou formou poskytuje rozdílné přístupy k tématu významných tvůrců a architektonických týmů, jakými jsou Frank Gehry, Bernard Tschumi, Massimiliano Fuksas, Coop Himmelb(l)au, OMA, UN Studio, Daniel Libeskind, Renzo Piano, Rafael Moneo a další. Česká premiéra výstavy je skromným příspěvkem a snad i inspirací k opakujícím se diskusím o zřízení samostatného sídla pro Janáčkovou filharmonii Ostrava.

Výstava se uskutečňuje v rámci 5. ročníku mezinárodního festivalu architektury, designu a umění pod novým názvem ARCHIKULTURA 2013.

Tadeáš Goryczka




 

Radim Ulmann – Nábytek pro historická divadla

5. 4. – 26. 5. 2013, Dům umění - Kabinet architektury
(vernisáž 4. dubna 2013 v 17 hodin)

Partner výstavy:

Architekt a designér Radim Ulmann je autorem úctyhodné řady realizovaných návrhů i nerealizovaných prototypů zařízení českých divadel. Pro přední česká historická divadla (např. Stavovské divadlo v Praze, atd.) navrhoval historické parafráze sedadel, která se perfektně snoubila s pojetím původních interiérů. Stejně tak dokonale byl schopen navrhnout vnitřní vybavení pro současná divadla. Je autorem zařízení Klimešova divadla v Mostě i interiéru Divadla Jiřího Myrona v Ostravě.
K Ulmannovým zřejmě nejvýznamnějším a, co se týče technické dokonalosti, nejzajímavějším projektům patří zařízení příležitostného hlediště v Ledeburských zahradách pod Pražským hradem. Požadavkem zadání bylo zajistit sezení pro 250 diváků, které by však po skončení představení mohlo být odstraněno tak, aby zahrada zůstala ve své původní podobě. Pro uskladnění sedadel byl vyhrazen jen malý prostor pod zahradním schodištěm. Ulmann navrhl vysoce odolné kovové sedačky, které bylo možné jednoduše zapustit do trávníku zahrady, stejně jako je převážet, stohovat a skladovat. V Ledeburské zahradě mohou být seskupovány podle potřeb jednotlivých akcí.
Unikátnost tohoto řešení nezůstala bez povšimnutí donátora úprav této části zahrad, kterým nebyl nikdo jiný, než sám princ Charles, který autorovi písemně projevil dík za vynikajícím způsobem odvedenou práci.

Výstava se uskutečňuje v rámci 5. ročníku mezinárodního festivalu architektury, designu a umění pod novým názvem ARCHIKULTURA 2013.

Tadeáš Goryczka




 




 

Krása podzimu středověku

26. 3. – 5. 5. 2013, Dům umění, Kabinet grafiky


Úvodní list Zlaté buly, 1400

Výstava představí veřejnosti prostřednictvím prvotřídních faksimile vybrané rukopisy dvou největších bibliofilů a mecenášů knižní malby přelomu 14. a 15. století, Jana, vévody z Berry, a českého a římského krále Václava IV.
I když knihovna Jana, vévody z Berry, nekonkurovala počtem svazků knihovně francouzského krále Karla V., nacházely se v ní opravdové skvosty, jež se svou výzdobou řadí mezi nejkrásnější středověké rukopisy vůbec. Tím nejnádhernějším jsou bezpochyby Přebohaté hodinky vévody z Berry, z nichž jsou nejznámější iluminace jednotlivých měsíců kalendáře.
O velikosti Václavovy sbírky bohužel nemáme přesnou představu, přesto je jisté, že byla jednou z největších ve střední Evropě. V současnosti můžeme asi jen o deseti rukopisech s jistotou říci, že pocházejí z královy knihovny. Jim pak vévodí monumentální, i když nedokončená, několikasvazková Bible Václava IV. a unikátní exemplář Zlaté buly Karla IV.
Návštěvníci budou mít jedinečnou možnost prohlédnout si zblízka nejkrásnější iluminace Přebohatých hodinek vévody z Berry, Bible Václava IV. a nejluxusnějšího rukopisu Zlaté buly Karla IV.

Marek Zágora



 







NAHORU

 


 
 
 
 
 
 


© copyright 2008 - 2011 | Galerie výtvarného umění v Ostravě | all rights reserved TOPlist