 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
| GVUO > Výstavy > kaVárna OSTRAVA |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Galerie
výtvarného umění v Ostravě příspěvková organizace Poděbradova 1291/12, 702 00 Ostrava 1 +420 596 112 566 info@gvuo.cz |
 |
Otevírací doba: úterý - neděle 10 - 18 hodin |
 |
GVUO
je příspěvkovou organizací Moravskoslezského
kraje |
 |
GVUO
je členem Rady galerií ČR |
Spolupracujeme s |
 |
 |
 |
 |
kaVárna OSTRAVA Slavná minulost a budoucnost jednoho města napříč stoletím 14. 7. – 10. 9. 2010 | Výstavní síň Mánes, Praha |
||||
| S PŘÍCHODEM DO OSTRAVY... ODKLÁDALI SVÉ TRADICE, KULTURU A ČASTO I NÁBOŽENSTVÍ A JAZYK A VRHALI SE DO TAVICÍHO KOTLE PRŮMYSLOVÉHO MĚSTA / ON THEIR ARRIVAL TO OSTRAVA... LEFT OFF THEIR TRADITIONS, CULTURES, AND OFTEN EVEN RELIGIONS AND LANGUAGES, TO THROW THEMSELVES INTO THE MELTING POT OF AN INDUSTRIAL CITY / Jan Balabán |
||||
 |
 |
Dějiny výtvarného umění v Ostravě a širším regionu jsou především historií 20. století. Ve třicátých letech hovořili významní umělci jako např. Vincenc Beneš nebo Max Švabinský o Ostravě jako o prvním městu výtvarné kultury po Praze. Proč tomu tak bylo a kdo utvářel renomé takto významné? Události, více či méně příhodné, historické a společenské momenty jsou pro kulturní milieu vždy určujícím prvkem, ale zejména to jsou osudy lidí, jejich osobní přispění a vůle vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kultury, které byly určující po celé minulé století. Chceme-li najít základní neuralgické body a postavy, budeme hledat zejména v období první Československé republiky, kdy došlo k rozkvětu a vzmachu výtvarného života, iniciovanému v okolí institucí, zejména spolkových, nebo v blízkosti významných osobností, které svými mezinárodními vazbami přinášely do Ostravy to nejlepší a otevíraly obzory evropské kultury ve svém městě. Tyto příběhy se neodehrávaly jeden za druhým, ale povětšinou vedle sebe, nikoliv izolovaně, ale osobnostním propojením, udržujícím širší vazby a vzájemnou inspiraci. Vydejme se tedy proti proudu času, od současnosti k minulosti, která spoluutvářela existenci města a jeho kultury. Ostrava je mladé město, ale brzy se stala dospělým. Její mentalita využívala naskytnuté příležitosti a věříme, že to bude i v budoucnu. / The history of fine art in Ostrava and its environs is primarily a history of the 20th century. In the 1930s significant Czech artists such as Vincenc Beneš and Max Švabinský spoke of Ostrava as the first Czechoslovak city of culture after Prague. Why was this so, and who made its name so famous? The events, more or less haphazard, the historic and societal moments, are always a decisive element in the cultural milieu, but above all it is the fates of people, their personal contributions and wills to create environments and conditions for the development of culture, which have been the determining factors for the entire past century. If we want to find basic neural points and personalities, we will look primarily to the time after World War I, to the first Czechoslovak Republic, which was a period of blossoming in fine art, initiated upon institutions, especially associational ones, or upon important personalities who brought much good to Ostrava via their international connections, expanding the horizons of European culture in the city. These stories did not take place one after the other but rather in parallel; they were in no way isolated, but rather through contacts among personages, maintaining wider connections and mutual inspiration. Jiří Jůza |
 |
 |
||||
 |
 |
||||
 |
 |
||||
fotografie © 2010, Antonín Dvořák „Ostrava je městem pozoruhodným a velmi specifickým. Průmyslová aglomerace, jakési město továrna se rozvíjelo z provinčního centra na počátku nikterak nevýznamné kolonizační vlny explozivními skoky v důsledku průmyslové revoluce nevyvážené územní expanze. Jeho vývoj je vmnohém odlišný od organického růstu většiny administrativně-správních center a historických měst v zemi a přirozeně se to odrazilo i na architektonické podobě Ostravy, která nepostrádá půvab skrytý pod neuchopitelným a těkavým obrazem nejrůznějších protikladů." Jiří T. Kotalík |
|||||
Ostrava sběratelskáFenomén sběratelství stál u zrodu budoucí Galerie výtvarného umění v Ostravě, kolem níž působila řada významných osobností a současně sběratelů (Jurečka, Šebela, Jerie, Federer). Tato úvodní část je reprezentována pohledem do původní „Jurečkovy obrazárny", zakladatelského daru, který stál u zrodu sbírkotvorné instituce a v němž se objevují díla zpravidla 19. století případně počátku 20. století (Brožík, Hudeček, Mánes, Marold, Mařák, Navrátil, Preisler, Purkyně, Schikaneder, Slavíček). Sběratelské osobnosti první republiky budou reprezentovány díly české moderně s mezinárodním přesahem, a to např. dílem O. Kokoschky, který město v roce 1937 navštívil. Narušená sběratelská kontinuita byla pomyslně obnovována v sedmdesátých a osmdesátých letech aktivitami milovníků současného umění, kteří vytvořili kvalitní kolekce umění, jež se v podobné hodnotě nevyskytují ani ve veřejných sbírkách (Načeradský, Šimotová, Kmentová, Janoušková, Kolíbal, Vožniak, Jankovič, Kapec, Veselý, Boštík, Kotík). Toto období bude dokumentováno širším kontextem uskutečněných zakázaných výstav, které měly zcela zásadní význam. Přestože prostředí bylo dogmaticky svázané, podařilo se zde realizovat akce umělců, kteří mnohdy neměli jinou možnost prezentace. Ostrava se díky své poloze stala přirozeným svorníkem mezi českým a slovenským prostředím. Sběratelská vášeň vrcholí současností a stává se mnohdy i mecenášstvím v aktivitách generálního ředitele Vítkovice a.s. Ing. Jana Světlíka, který je nejvýraznější osobností navazující na to nejlepší z prvorepublikové tradice a sklenuje oblouk celé historie (Slavíček, Prucha, Kupka, Diaz). Jiří Jůza |
|||||
 |
|
||||
 |
 |
fotografie © 2010, Antonín Dvořák Ostrava architektonickáOstrava disponuje množstvím architektonicky kvalitních staveb vzniklých za první republiky, vedle kterých stojí také mimořádná technická a průmyslová architektura. Tato významná etapa bude představena na pozadí širší oblasti Horního Slezska, které vytvářelo neobyčejně zajímavé teritorium s mísícími se vlivy německé, polské a české provenience (Deininger, Mendelsohn, Gočár, Fuchs). V současné době se začínají realizovat velmi zajímavé architektonické projekty, které změní zásadním způsobem ráz města. Jedná se zejména o projekt Dolní oblasti Vítkovic, která bude proměněna v nové centrum spojující průmyslovou historii s neprogresivnější budoucností. Naším záměrem je ukázat architekturu jako zdroj inspirace a krásy, i když občas je tato krása zanesena časem a nezájmem. Jiří Jůza, Tadeáš Goryczka Ostrava šumnáStejně tak jako je dnes „populární" návštěva Stodolní ulice, tak byl kdysi v Ostravě vyhlášený kavárenský život. Cílem je vytvořit atmosféru šumné pohody, která provázela období první republiky, místa kontrastů tvrdé obživy a noblesní atmosféry, v níž se často vedly hovory o umění. Tato část spojuje výše uvedené a vytváří „scénologii Ostravy". „Scénu představuje každé město jako celek a zejména některé jeho součásti, náměstí, kavárny, privátní i veřejné obrazárny, kulturní prostory. Ostrava je zvláštní a neobyčejně zajímavá, ba dá se říci ojedinělá scéna: na její podobě se podílela neplánovanost i skvělé dílčí urbanistické záměry a tvoří ji jak architektura, tak ti, kteří se na místech, které formovala a jejichž podobu určuje, pohybují a vedle všeho ostatního se také ukazují ostatním." Radovan Lipus |
